Rozhodující otázka o platbě nájemného a poplatků za byt při rozvodu manželů vyvstává na povrch spolu s ukončením jejich společné cesty. Klíčová rozhodnutí týkající se bydlení, zvláště užívání a finančního zajištění, mohou vzniknout v průběhu tohoto procesu. Samotný rozvod však není jediným bodem, kde mohou tyto otázky nastat; v některých případech se problémy objeví již dříve, pokud se manželé nedokážou včas dohodnout.
Různé formy bydlení přinášejí různé výzvy. Projděme si několik nejčastějších scénářů.
Osobním Vlastnictví:
U bytu v osobním vlastnictví má vlastník povinnost platit náklady spojené s bydlením, i když v bytě zůstává bydlet druhý z manželů. Pokud nedojde k dohodě, může se tato otázka dostat k soudu.
Družstevní vlastnictví:
Při družstevním bydlení se situace liší podle toho, zda jeden z manželů byl družstevníkem již před sňatkem nebo se stali společnými členy družstva. Většinou z družstevního bytu odchází ten, kdo byl členem družstva později. To je známé jako „silnější právo bydlení“. Existují však i alternativní řešení, jako je převod družstevního podílu nebo uzavření podnájemní smlouvy.
Nájem:
V případě nájemního bytu či domu, povinnost platit nájemné nese ten, kdo zůstává v nemovitosti bydlet. Tato povinnost zahrnuje i ty případy, kde nájemní smlouvu uzavřel druhý z manželů před sňatkem nebo během něj. Po rozvodu by měl ten, kdo zůstává v nemovitosti, požádat pronajímatele o uzavření nové smlouvy. Do té doby však nese povinnost platit veškeré nájemné a související poplatky.
Rozhodně je lepší řešení, když se oba manželé na řešení bytových potřeb dohodnou a nemusí to za ně řešit soud.